Linkin-storyes

.: Výrok

„Naše kapela se začala ukazovat, protože jsme čekali na nějakej sound a nebo na nějakou zajímavou událost, která se neobjevila! Byli jsme už unavení z toho čekání a tak jsme se prostě udělali zajímavými sami!"
-Mike

.: Anketa

Statistika

Hmyz

2. Akce

Sedím na pavučině a mlátím hlavou do zdi. Jeden pavouk mi přinesl jídlo -smažený sýr a hranolky s mlíkem. ,,Jak je Chescerovi?" zeptal se mě. Pozvedla jsem obočí. Chescerovi? ,,Ty si nás nepamatuješ?" zadíval se na mě a přejel mi jednou z šesti noh po botě.
Sedím na pavučině a mlátím hlavou do zdi. Jeden pavouk mi přinesl jídlo -smažený sýr a hranolky s mlíkem. ,,Jak je Chescerovi?" zeptal se mě. Pozvedla jsem obočí. Chescerovi? ,,Ty si nás nepamatuješ?" zadíval se na mě a přejel mi jednou z šesti noh po botě. Couvla jsem od něj pryč a zavrtěla hlavou. ,,Když jsme byli ještě mrňaví ,tak jsi nás chovala v prázdném akvárku v pokoji. Každou noc jsi nás pouštěla ven a krmila nás. Dala jsi nám i jména.. Vážně si nevzpomínáš?" zadíval se na mě svýma velkýma kukadlama. Začala jsem si to vybavovat. Když mi bylo patnáct ,našla jsem je v křoví a starala se o ně. Tehdy jsem šíleně zbožňovala Linkiny. A protože mých hmyzích přátel bylo taky šest dala jsem jim podle nich jména. ,,Pak jsi měla nehodu. Byla jsi dlouho v bezvědomí a my musely odejít a starat se sami o sebe. Jsme moc rádi ,že jsme tě našli!" usmál se. ,,Takže vy mě nechcete zabít?" zeptala jsem se vystrašeně. Zavrtěl hlavou. ,,Znamenáš pro nás hodně. Milovali jsme tě.." řekl téměř šeptem a pak odešel. Bezva ,ale jak mohli dorůst do takový velikosti? Zadívala jsem se na Chescera. Byl to můj oblíbený ,jestli mu nepomůžu ,zemře!

Zaběhla jsem do kuchyně. Všichni tam seděli. Postavila jsem se ke dveřím a zrychleně dýchala. Přemohl mě strach ,když jsem je tam viděla. Byli neohrožení ,strašliví a já byla oproti nim jen malý človíček. Jasně ,hledanej jako největší zločinec za krádež korunovačních klenotů -ale o to tu sakra nejde! ,,Jak je mu?" zeptal se mě ,ten co mě políbil -Mikeno! ,,Hrozně." Řekla jsem a polkla. To je rozhodně nepotěší. ,,Jestli neseženete doktora ,tak zemře." Zadívala jsem se na ně. Najednou už nebyli tak neohrožení. Báli se o něj! Přišla jsem k nim blíž a dodala si odvahu. ,,Pomix a Mikeno seženou doktora!" Jeden motýl a moucha to dokážou. Mikeno souhlasně zabzučel. ,,Hned!" kývla jsem sebevědomě k východu. Uposlechli a letěli ,co nejrychleji mohli pro záchranu. Já a s ostatními jsme zatím předělávali kuchyň na operační sál.

,,Co po mně chcete ,vy zrůdy?" výskal už z verandy doktor. Dovedli ho ke mně a donutili kleknout si. ,,Pomozte mu nebo pomůžu já vám-" usmála jsem se a chytla ho za bradu. ,,-Do hrobu!" Doktor polkl. Přišel k Chescerovi a snažil se. Seděla jsem na stole a nervozně klátila nohama. Všichni jsme s napětím přihlíželi. Moucha Chescer byl v bezvědomí a doktor se po mě každou chvíli ohlížel. Vzala jsem nůž a přejela si jím náznakově pod krkem. Pochopil.

,,Tak jak?" zeptala jsem se pod dvou hodinách doktorova preparování. ,,Bude v pořádku." odpověděl a utíral si zakrvácené ruce. ,,Potřebuje jen klid." Dodal. ,,O.k." mrkla jsem na pavouka Robha a on ke mně poslušně přicupital. ,,Udělal jste svou práci ,můžete jít domů." ,,Nezabijete mne?" podivil se doktor. Zavrtěla jsem hlavou. Přišel ke mně blíž a zašeptal. ,,Já vás znám. Vy jste ukradla ty klenoty. Všude vás hledají." Ušklíbla jsem se. ,,Já vím." ,,Vaše společnice Jake.." pokračoval. Sklonila jsem hlavu a zavřela oči. Viděla jsem ,jak Jake padá na kinové plátno. Látka se trhá a barví do červena. ,,Ona žije." Vydechl doktor. Otevřela jsem ohromeně oči. ,,A kde je?"

,,Proč si tak smutná?" zabzučí mi Chescer do ucha. Už je v pořádku. Vyléčil se poměrně rychle a teď mě otravuje nepřestávajícím bzukotem. ,,Moje společnice -Jake." Začala jsem zdrženlivě. ,,Je ve vězení. Chci jí pomoci." Zadívala jsem se na něj prosebně. ,,Co chceš ,abychom udělali?" posadil se vedle mě. ,,Pomohli mi ji osvobodit!" řekla jsem a seskočila z pavučiny. ,,Uděláme pro tebe cokoliv. To přece víš." usmál se nešťastně.

Zdi jsou šedý a smrad z popelnic proniká do vzduchu. Musím si zacpat nos. ,,Tak tady chcíp šváb!" přešlapuje na svých šesti nohách Josek. Kopnu do popelnice a z ní se vyhrabe snad milion krys. Mikeno vyletí do vzduchu. ,,Fůj!" štítivě zabzučí. ,,Se bojíš krys?" ušklíbnu se a honím hlodavce. Podařilo se mi dvě větší krysy chytnou. Svíjejí se mi bezbranně v rukou a snaží se mě hryznout. ,,Mrchy!" syknu a nacpu je do pytle. Pak si nasadím bílou masku s otvory pro oči a nechám se motýlem Pomixem vynést na střechu. Chescer vypáčí dveře a hrneme se do budovy. ,,Tady měl být výtah ,ne?" zabzučí Bradox a poškrábe se na hlavě. ,,Jo ,měl." Řeknu a dodám. ,,Jdeme po svých!" spustím do výtahové šachty utanou pavučinu a spouštím se dolu. ,,Za mnou!" zavelím tiše. Všichni uposlechnou. Teda až na Pomixe. ,,Nevejdu se sem!" běduje a ukazuje na svá obrovská motýlí křídla. ,,Tak hlídej!" zahučím. Ujely mi ruce a popojela jsem kousek dolu. Srdce mi poskočilo. Pár metrů pod námi je výtah. Najednou se v něm ozvaly hlasy a po té se výtah sune naším směrem nahoru! Pavouci hbitě vylezou zpět k Pomixovi. Velmi chytrý tah! Bradox se mě snaží zachytit a vynést nahoru ,ale nezbyde mu čas. Výtah už je téměř u mě. Co teď? Přitisknu se ke zdi. Skoro nedýchám. Výtah mě přimáčkl k železné stěně a zastavil se přímo u mě. Ozvou se kroky a lidé vystupují. Zase je klid.

Bzukot mě probudí z mého snění o smrti. ,,Jsi v pořádku?" zeptá se Chescer poletující někde nade mnou. ,,Nemůžu ven!" vzlyknu. Jsem zaklíněna mezi výtahem a tou hnusnou zdí. Umřu tu! ,,Počkej tady ,pomůžeme ti!" ozve se nade mnou. Nemám sílu už ani odpovědět. Nesnáším uzavřené prostory!! Klepu se ,jak jen to mi úzký otvor dovoluje.

Uběhla hodina. Je to jasné. Ty hmyzí sráči mě tu nechali! Vztek mnou lomcuje ,tak silně ,že začínám lehce kopat do zdi. Nezemřu tu ,ale fízlové mě chytí a strčí do kobky vedle Jake! ,,Zatracenej hmyz!" nadávám. Výtah se rozjíždí směrem dolů. Vydechnu si a tiše na něj seskočím. Skrčím se a čekám ,až se zastaví. Konečná! Vyskočím po kabelech a došplhám ke dveřím. Kašlu na ty parazity ,držím se plánu. Musím zachránit Jake! Jsme v tom společně. Těžce otevřu nouzové dveře a vskočím dovnitř. Po schodech vyběhnu až k celám. Nikdy to není tak lehký! Všude jsou mříže a já nemám moc šancí ,jak se do klece s těma ,zlýma' lidma dostat. Z kapsy vytáhnu výbušninu a připevním ji na dveře.

Probíhám poplašeně mezi celami a hledám tu Jake! Nikde není. Dojde mi zklamaně. Přece jsem nevyhodila polovinu věznice do povětří ,abych nic neudělala! Bleskne mi hlavou. Navíc mě honí banda ozbrojených fízlu. Historie se opakuje! Zůstanu tu s těma všivýma lidma. Zavrtím hlavou. Ty lidi ,co tu pykají za svý hříchy jsou stejný jako já! Neřádi! Jen něco ukradli nebo někoho zabili… No ježiš! Jsem jedna z nich!! Musím jim pomoci. Usmyslím si a běžím k hlavnímu ovládání. Vyhnu se fízlům a skrčená doběhnu až tam. Otevřu hlavní celní dveře a pak ostatní. Všichni vězni teď zuřivě vybíhají. S křikem se pouští do policistů. Vytáhnu z pytle ,který mám uvázaný u pasu ,dvě rozzuřené krysy a na záda jim přidělám menší dárečky. Pak je pošlu do nitra dění. Po pár vteřinách ,podle mého očekávání -vybuchují. Poplach se znásobuje. Panika se teď zmocnila nejen fízlů ,ale i věznů. Ale kam zdrhnu já? Rozhlédnu se ze zamřížovaného okna. ,,Mikeno!!" zařvu ,když spatřím tři mouchy poplašeně poletovat na obloze ,sundám si z obličeje legrační masku. Snesl se ke mně. ,,Máme Jake!" řekl a prohlédl si mě. ,,Neboj. Dostaneme tě ven!" kývl hlavou a letěl k ostatním. Někdo mě uchopil za ramena a táhl k sobě. Škubla jsem sebou a vytrhla se. Dva fízlové na mě rozzlobeně zírají. ,,Tohle nám zaplatíš!" ukázali na okolní cely. Zely prázdnotou. Trhla jsem rameny a koukala zmizet. Vrhli se na mě. Jsem bez šance. Obušky mě tlučou do těla a tak trochu předbíhají moje výkřiky bolesti ,konečně bezvědomí.
Žádné komentáře
 
Neoficiální Fansite o Linkin Park založena 13.06.07, Chensie Dewill To, co na Lp-s nalezneš, může a nemusí být pravdivé!