Linkin-storyes

.: Výrok

„Naše kapela se začala ukazovat, protože jsme čekali na nějakej sound a nebo na nějakou zajímavou událost, která se neobjevila! Byli jsme už unavení z toho čekání a tak jsme se prostě udělali zajímavými sami!"
-Mike

.: Anketa

Statistika

Ostatní

Konec dobrý, všechno dobré

Wrriterka: JAWASABY
* Reálná story ; CZ
Středně dlouhý příběh s romantickými a erotickými prvky. Hlavní hrdinka Niky má to štěstí, že ji Chester Bennington pozve na vlastní koncert. Je štěstím bez sebe a tuší, že tím její setkání s Chesterem nekončí... Ovšem láska umí zatočit kartami, a co když zamilovaný je někdo úplně jiný? 

Podívám se z okna a zamračím se na slunce, které do bronzova opaluje všechny ty lidi, co se placatí na pláži. Jen já tady musím trčet zavřená v restauraci v kuchyni s rukama permanentně strčenýma v dřezu! Konečně!

Pátá odbíjí a já mám padla.

Mám domluvenou schůzku s Rian u Burger King, takže sebou musím hodit. V rychlosti se převleču a už jen mávnu Markovi a letím ze dveří… A letím tak, že smetu jakéhosi kluka.

Chudák to vůbec nečekal a teď se přede mnou válí na zemi. Zvedne ke mně čokoládově hnědé oči a já cítím, jak taju – ten kluk je přímo neuvěřitelně hezký! Tak, ihned po tom, co si vynadám do nejznámějších hospodářských zvířat, slepicí počínaje a krávou konče, mu podám pomocnou ruku a spustím slovní průtrž omluv.

Na čele mu začíná nabíhat obrovská boule a on hned, jak si přejede po čele, na její monumentální tvary narazí. „Kruci! A to mám dneska koncert! Zase budu za šaška!"

Ještě v šoku si uvědomím, co vlastně řekl: „Ty jsi z nějaké kapely?"

„No. A to jsem fakt zvědavej, jak se mi budou kluci smát."

„Tak já půjdu s tebou a vysvětlím jim to. Jo mimochodem, já jsem Niky."

„Chester, moc mě těší, ale i bolí. Fakt bys šla se mnou? Tak přijď večer na koncert, já si tě tam najdu a pak můžeš vysvětlovat. V osm na starém divadle."

„Ok, budu tam."

„Moc se omlouvám, ale už musím jít nebo mě Mike zabije. Tak nezapomeň v osm. Ahoj"

Tak tohle budu asi ještě dlouho rozdýchávat. Tak krásnej kluk a pozve mě, MĚ! Na svůj koncert. To snad není možný.

Konec dobrý, všechno dobré

Když dorazím na schůzku s Rian a vysvětlím jí důvod mého zdržení, tak začínáme plánovat dnešní noc. Je jasné, že tam půjde se mnou. Už v šest hodin se začínáme chystat a ještě o půl osmé nejsme hotové! To už mě fakt štve a z asi patnácti modelů na sebe hodím ten první a totéž doporučím Rian a jde se. 

Konec dobrý, všechno dobré

U Starého divadla jsme taxíkem za chvilku. Je za deset minut osm a všichni se hrnou dovnitř. Je tu celkem narváno. Z plakátu se dozvíme, že se jedná o kapelu Linkin Park.

Plná očekávání si stoupnu do řady, a když na nás po asi půl hodině vyjde řada a dostaneme se dovnitř, jsem pekelně nervózní… Co když si mě už nepamatuje?

Když vyjdou na jeviště a začnou hrát, tak ze mě obavy spadnou. Za tak nádhernou bouli by na mě nezapomněl, ani kdyby chtěl.

Prorveme se dopředu a dostaneme se do druhé řady a už skáčeme do rytmu fakt skvělé hudby, která nás doopravdy dostala.

Asi před třetí písní si nás Chester všimne. Ujme se uvedení písně: „Tahle píseň se jmenuje Crawling a pokud jste si všimli, tak mě opravdu něco svědí." Dotkne se svého čela. „A proto tuto píseň chci věnovat dívce, která mi k tomu dopomohla. Takže pro Niky a její krásný hnědý oči." A začnou hrát první tóny melodie krásnější, než co sem kdy slyšela, protože jsou hrané pro mě!

Rian se na mě jen usmívá a sama si užívá koncertu, zatímco já si připadám jako omámená.

Konec dobrý, všechno dobré

Po skončení vyjdeme ven a zamíříme směrem k domovu. V tu ránu mě někdo chytí za ruku, až vyjeknu. Prudce se otočím a postavím se čelem k Chesterovi.

„Zapomněla jsi, že máš něco vysvětlovat…" A výmluvně si ukáže na čelo. Pak čapne i Rian a vleče nás s sebou zpátky do divadla. Tam nás seznámí se zbytkem skupiny, nabídne nám něco k pití a sám si sedne na pohovku přímo naproti mně. Asi dvě hodiny kecáme s klukama a výborně se při tom bavíme. Znám Rian moc dobře, abych viděla, jak může na Mikovi oči nechat. Zatímco ze mě za celou dobu nespustil oči Chester.

Jsem z něho strašně nervózní. Dokonce vyliji i sklenku s džusem, ale jen on ví, že to bylo kvůli němu. Všimla jsem si jeho pobaveného šklebu. Když už se to nedá vydržet, tak se vymluvím a jdu na záchod. Tam se opřu o stěnu a pořádně to rozdýchávám. Ten kluk mě neskutečně přitahuje. Přímo z něj sálá sexuální energie a on ví, jak jí využít. Když už jsem skoro v pohodě, rozhodnu se vrátit. Otevřu dveře a stojím přímo před Chesterem.

Jeho planoucí hnědé oči se mi zarývají pod kůži.

Chvíli takhle stojíme.

Hypnotizuje mě jako had. Za chvíli mi položí ruce na boky a jemně mě přitáhne k sobě a začne mě jemně líbat. Když neucítí žádný odpor, tak do mě vnikne jazykem. V tu chvíli se proberu z transu a začnu spolupracovat, aby si nemyslel, že líbá mrtvolu. Za neustálého líbání mě vezme do náruče a nese pryč.

Uvědomím si, že mě pokládá na postel v nějaké místnosti bez oken, osvícenou jen dvěma petrolejkami. Než se naději, jsem téměř nahá a on také. Poslední můj kousek prádla jsou spodní kalhotky. Když mi i ty chce sundat, zarazím se. „Počkej, Chestere. Já nevím…Víš, no, já sem ještě panna a nevím, jestli je to dobrý nápad…"

„Cože? Ty jsi ještě panna?"

„Vadí ti to…?"

„Ne, přitahuje…" A začne mě znovu ještě zuřivěji líbat… „Udělám tě šťastnou…" A sjede svým jazykem do mého klína, až se celá prohnu.

Po chvilce nevím, ani kde je nahoře a kde dole. Strašně to chci.

Chester to moc dobře ví a jemně do mě pronikne…

Po TOM si lehne vedle mě a jemně přejíždí prsty po mém těle.

Přemýšlím, že jsem právě udělala strašnou hloupost, ale on mě tak šíleně přitahoval, že to nešlo zvládnout. Když se mi tep zklidní, tak se na něj podívám.

Usměje se: „Líbilo se ti to?"

„No, lhala bych, kdybych řekla, že ne…"

V ten moment se na mě nahne a začne mě znovu líbat. Dáme si "druhé kolo" asi stokrát lepší, než to první.

Chazz vypadá spokojeně. „Jsi dobrá, moc dobrá. Na to, že jsi byla panna. Ale už bychom měli jít, ať nás nehledají." A začne se oblíkat.

Napodobím ho a za chvíli se vracíme zpátky.

Rian tu není, ani Mike.

Podívám se po klucích a narazím na Robův smutný výraz. Trochu mě zarazí, ale nic si z toho nedělám. Chvíli jen tak sedíme a kecáme o ničem, až se vrátí Rian a já zavelím k ústupu.

Chester nedá jinak, než že nás odveze.

Mike jede s námi.

Zastaví před naším bytem a Rian s Mikem si vystoupí.

„Chtěl jsem ti poděkovat. Bylo to krásný." A nádherně mě políbí, až mi zatrne v podbřišku.

Raději sama vystoupím a jdu domů.

Mike se tam vášnivě loučí s Rian.

Sotva odejde, už je u mě Rian a pídí se po podrobnostech.

„No, už nejsem panna…"

Rian se, ale zarazí. „Ty nejsi normální! Vždyť ho vůbec neznáš!"

„A co si dělala s Mikem ty?! Taky si tam nebyla!"

„No, právě, že nic… jen jsme si povídali. Mike by to po mně ani nechtěl. Ale říkal zajímavé věci o Chazzovi… Měla jsem tě varovat… Hm, pozdě…"

Nechci si přiznat porážku. Vím, že hádat se nemá cenu, vidím na Rian, že co řekne Mike, je prostě svaté. Nemyslím si, že je Chazz nějaký zlý nebo špatný. „Raději jdeme spát, co říkáš?"

Konec dobrý, všechno dobré

Ráno se probudím do krásného dne. Je sobota a máme obě volno v práci, takže si užíváme lenošení. Ale v osm hodin se rozeřve zvonek. Ještě v pyžamu a s očima slepenýma jdu otevřít. Sotva stisknu kliku, tak se rozrazí dveře a dovnitř vpluje Chazz a ihned mě vášnivě políbí.

„To víš… Nemohl jsem se dočkat…" A krásně se na mě usměje… „Po ránu jsi ještě půvabnější," pošeptá mi do ucha.

To už se jde i Rian, podívat, co se děje.

Chazzy po ní hodí okem a zavelí. „No, tak se oblíkejte. Jdeme se koupat. Kluci už na nás čekají na pláži."

Juknu na Rian a jdeme se připravit.

Konec dobrý, všechno dobré

Za půl hodinky už stojíme na krásné soukromé pláži u nádherné vily. Ostatní kluci už tu jsou a Mike se hned vítá s Rian.

Chaz mě majetnicky obejme kolem ramen a jde mi ukázat jejich sídlo, které mají na pár měsíců pronajaté. No, ale s tím ukazováním to není tak horké. Zavede mě do jeho ložnice, kde ze mě nenasytně strhá oblečení a uspokojuje své choutky. Teda ne, že by mi to moc vadilo. Naopak. Doufám, že ta vila má silné stěny, protože křičím slastí. Chazzy nade mnou taky neunikne několikaterému vzdechnutí. Nakonec vydá dlouhý vzdech, při kterém se celý prohne. Doslova se zhroutí vedle mě a těžce oddechuje. „Teda, ty mi dáváš. Jsi úžasná."

Ležím a dotýkám se ho. Pomalu mu přejíždím po hrudi a břichu a zajedu i k jeho pýše. Začnu si s ním hrát a on mi naroste přímo před očima.

Chazzy vydá jemné vzdychnutí.

To se mi strašně líbí a chci, aby vzdychal ještě…

Konec dobrý, všechno dobré

Nakonec oba usneme. Zvládli jsme to asi šestkrát a jsme oba unavení. Kolem jedné nás vzbudí Rian, že podávají oběd. Je mi to trapné, ale Chazzy mě uklidní. Když přijdeme do jídelny, je tam jen Brad, Joe, Mike a Rian.

Rob chtěl jet pryč a David jel s ním.

Najíme se a konečně jdeme dělat to, kvůli čemu jsme přijely. Koupat se.

Konec dobrý, všechno dobré

Blbneme ve vodě dobré tři hodiny, dokud se nevrátí kluci.

Rob zajede do domu, jak myš do díry.

Když se zeptám Chazze, co se s ním děje, jen mávne rukou a pod vodou mi sundá vrchní díl plavek a plave pryč.

Bohužel nejsem nijak excelentní plavkyně, a ani už nemám sílu dělat blbiny. Proto Chazze převezu a doplavu k molu, kde mám schovaný ručník. Zahalím se do něj a jdu se obléci dovnitř. Ve dveřích se střetnu s Robem. Všimnu si, že má přistavenou židli u okna.

Celou dobu nás sledoval. Trošku se začervená a znovu se na mě smutně podívá a uteče, jak malý kluk.

Nevím, co si mám o tom myslet. Obléknu se a jdu za ním do pokoje. Zaklepu, ale nic se neozývá. Tak zaklepu znovu a vstoupím.

Rob leží na posteli a pláče.

Sednu si k němu a začnu ho hladit po zádech. Cítím k němu náklonnost, ale ne jako k Chazzovi. Takovou jemnou a křehkou, stejnou jako je on.

Zvedne hlavu a podívá se na mě. „Promiň, Niky. Nechci tě nijak obtěžovat. Běž a bav se. Nemusíš se o mě starat. Já to zvládnu."

„Co se ti stalo? Nepůjdu pryč. Bavila jsem se dost."

„Slyšel sem…"

Na tohle mu neodpovím. Asi tu tak silné stěny nemají. Lehnu si vedle něj a ležíme tak hodně dlouho a ani jeden nemá pojem o čase.

Venku se stmívá.

Ani jeden jsme se za celou dobu nepohnuli. Až když je skoro tma, si Rob sedne a koukne na mě. „Chtěl jsem se ti omluvit. Chovám se, jako kretén. Je to moje chyba. Promiň."

„Ty se nemáš za co omlouvat. Nic jsi neudělal. Každý může mít nějaký problém. Bylo by, ale lepší se s ním svěřit."

Němě zakroutí hlavou.

Obejmu ho a on se mi stulí do náruče, jako malé dítě. Najednou se otevřou dveře a v nich je Chazzy…

„A, tady si. Hledal jsem tě. Pojďte dolů. Rian se po tobě ptala."

Trošku mě udiví, že mu nepřijde divná naše poloha, ale poslušně se zvedneme a jdeme. Dole se dozvíme, že kousek odtud je nějaká party a tak se domluvíme, že se tam půjdeme mrknout.

Konec dobrý, všechno dobré

Na party je hafo lidí, dobrá hudba a dostatek pití. Dokonce jde i Rob, ale sedne si ke stolu a odmítá tančit. Bohužel nemám čas si ho všímat. Chazzy mě plně zaměstnává. Po třech ploužácích, kdy mě na parketě málem svleče, se omluví a jde si odskočit.

Toho využije Rob a požádá mě o tanec. Taky ploužák. Nejdřív se drží ode mě a drží mě pouze za ruce. Po chvilce, ale naši vzdálenost zmenšuje a nakonec se na mě nalepí celým tělem. Je dobrý tanečník. Najednou se ke mně nakloní a pošeptá mi do ucha: „Víš, co je ten můj problém? Jsi to ty. Zamiloval jsem se do tebe od prvního okamžiku, co jsem tě viděl. Proto jsem se tě stranil, a nechtěl ti být na očích…"

Podívám se na něj a docvakne mi, co mi právě řekl. Proč je to tak zamotané? Raději se beze slova otočím a jdu pryč. Když ale zabočím k vile, najdu na pláži souložící dvojici. Chci se kolem nich protáhnout, ale najednou uslyším ten dobře známý vzdech… „Chazzy?!"

Zvuky utichnou a za chvíli vedle mě stojí Chazzy s jakousi blonďatou slepicí, která se na mě zubí. „Ahoj, kotě. Nechceš se přidat? Zvládnu obě…" 

V ten moment se otočím a utíkám, co mi nohy stačí. To snad není možný. Běžím aspoň tři kilometry po pobřeží, když v tom zakopnu o něco velkého a s ukázkovým saltem spadnu do písku. Nedivím se, že jsem zakopla. Přes slzy nevidím ani na krok. Když se otočím, nemůžu věřit svým očím. Zakopla jsem o Roba!

Ten teď, chudák, leží a drží se za břicho, do kterého jsem ho kopla.

Přiskočím k němu a ihned se ho vyptávám, jestli jsem mu něco neudělala.

On se však o svá zranění nestará a pozoruje mě. „Takže ti to taky udělal… Ten hajzl!" Okamžitě je na nohou a chce běžet zpátky.

Rychle ho chytím a zastavím. „Ne. Nech toho. Je to moje chyba. Neměla jsem být taková. Byla sem tak uchvácená jeho sexappealem, že jsem si nevšímala ostatních, mnohem lepších a hodnotnějších vlastností u jiných lidí." Podívám se mu do očí.

Rob už to nevydrží a obejme mě.

Teď jsem to já, kdo se nechává chovat jako dítě. V jeho náručí se cítím v bezpečí. Za chvíli vyhledá má ústa a políbí mě.

Jinak než Chazz.

Zdá se mi, že i lépe, protože s láskou.

Položí mě opatrně do písku a přes oblečení se dotýká celého mého těla. Jemně jako bych byla z porcelánu.

Já mu jeho něžnosti oplácím. Nemůžu se ho nabažit. Pomůžu mu dostat se z trička a hladím ho na jeho vypracovaných svalech.

Mírně mi povytáhne šaty a tázavě se na mě podívá.

Místo odpovědi si je stáhnu sama.

Rob zůstane pár vteřin strnulý a prohlíží si mé tělo. „Jsi krásná…" vydechne a líbá mě úplně všude, kam se rty dostane.

Chci mu nějak pomoct, ale zatlačí mě zpět.

„Ne. Nech mě, prosím, tě milovat."

Lehnu si zpět a zavřu oči. Zažiju ten nejkrásnější zážitek v celém mém životě. Křičím. Hodně křičím, ale nedá se to zadržet. Když otevřu oči, Rob sedí nade mnou a kouká se na mé rozechvělé tělo.

Vůbec mu nešlo o jeho uspokojení. Chtěl dostat na vrchol mě.

Zamyšleně se na mě podívá. „Proč si odešla, když jsem ti to řekl?"

„Protože jsem měla v hlavě zmatek a nevěděla jsem, co vlastně cítím. Teď už to vím." Zvednu se a políbím ho. „Miluji tě." A toto vyznání vzápětí zpečetíme nádherným milováním.

Konec dobrý, všechno dobré

Od tohoto okamžiku uplynulo spoustu let. S Chazzem jsme kamarádi (on ani nepostřehl, že jsme byli něco jiného), tu blondýnku si vzal a má s ní syna. Nedávno se, ale rozvedl a našel si novou přítelkyni. Pornoherečku. Tak si říkám, že jim to bude sedět.

Rian si vzala Mika a mají spolu krásnou holčičku Mirandu.

No, a já a Rob? Děti nemáme, svoji taky nejsme, ale zažívám, že každý den je krásný, pokud máte někoho, kdo vás miluje a koho milujete v jedné osobě. A tím je Rob.

Žádné komentáře
 
Neoficiální Fansite o Linkin Park založena 13.06.07, Chensie Dewill To, co na Lp-s nalezneš, může a nemusí být pravdivé!